Jedině to, že posouváme své limity nás někam dostane!

Když sleduji, co vše nyní dokáží sportovci, co dokáže věda, co dokážeme my sami a srovnám to se snímky před 50, 70 lety zůstává rozum stát kam je lidstvo a každý jedinec schopen posouvat své limity.

Je pravda, že hodně lidí by chtělo své limity posunout – chtěli by být výrazně lepší, úspěšnější, schopnější. Dělají ale (minimálně) jednu chybu.
Jakou?
Chtějí vše hned! Myslí si, že se na něco budou chvíli soustředit, něčemu se věnovat, v něčem vzdělávat a skokové zlepšení přijde hned.
Není to tak – zlepšení je “přírustkové” a ke změně dochází v průběhu času. Úspěchu dosahují především ti, kteří dlouhodobě pracují na tom, v čem chtějí být dobří. Ne ti, co chtějí rychle dosáhnout úspěchu. (Až na výjimečné talenty).

Jak ale začít?
Přidejte do svých úkolů náročnější výzvy, posouvejte se stále kupředu a nezastavujte se. Stačí, když přidáte jen o něco málo náročnější výzvy – v průběhu času se z těchto malých výzev stane obrovský skok. Za rok, za dva při ohlédnutí se zpět nebudete věřit jak daleko jste při každodenním posouvání limitů došli.

Dívejte se zpět.
Právě při pohledu do minulosti uvidíte velké pokroky, které jste za danou dobu udělali. Nemá samozřejmě význam se ohlížet po týdnu, nebo většinou ani po měsíci. Ale po půlroce, po roce to již význam má. Velký posun, který uvidíme nás může motivovat k dalšímu úsilí a k dalším – možná ještě větším výzvám. Co se právě po týdnu, nebo měsíci zdá směšné je po roce ohromující!

Nezapomeňte se dívat i kupředu
Pokud máte touhu se v něčem zlepšit, něco změnit, něčeho dosáhnout, podívejte se do budoucnosti a zamyslete se nad tím, co by mohlo vaše snažení ohrozit, zmařit.Řekněme, že se zamyslím nad tím, v čem se chci výrazně posunout kupředu.
První věcí by bylo naučit se anglicky. Když jsem na dovolené, vždy vše vykomunikuje manželka, která sice umní velice dobře, ale má pocit, že umí málo a pak – taky bych chtěl rozumět. Podívám se zpět a kupředu a zjistím, že jsem začínal 3x a vždy jsem došel max do 4 lekce a pak se mi začaly plést slovíčka, V budoucnosti ale vidím svoji touhu naučit se to, vidím cesty do zahraničí a nové techniky, které v učení přibyly. Mohu si například stáhnout aplikaci do telefonu, která poskytuje krátké, každodenní lekce.
Druhou věcí je pak větší soustředění na úkoly, které mám. Tam vidím, že v minulosti jsem hodně času prokrastinoval – jasně, dělal jsem hodně, ale nemusím koneckonců čučet na FB, nebo na Instagram, případně na email v budoucnu 10x denně, ale třeba 2x. Vidím, že zde mám potřebu více využít čas a nic mi v tom nebrání – půjdu do toho hned…

  Se změnou sice můžeme začít kdykoli, ale dávejte pozor aby jste se jednou neotočili a nezjistili, že vám život proplul mezi prsty a vy                                                                                                                         jste nic nedokázali.

Opět ta podpora.
O tom, že na úkoly nemusíte být sami píše a mluvím často. A stále je to pravda. Když ase rozhodnu běhat, nebo jezdit na kole, stejně jako už zmiňované učení jazyka, je vždy lepší nebýt v tom sám. Podpora od někoho, kdo do toho “jde s námi” je k nezaplacení.

A jak to máte vy s posouváním limitů? Dáte si nějaké předsevzetí, které vezme rychle zasvé, nebo vydržíte a jdete kupředu?
Kráčíte rychle, nebo raději pomaleji, ale s o to větší zarputilostí a odhodláním?

Věřím, že posun každého z vás je podle vaši představ.

Mějte fajn den

Luboš

Jmenuji se Luboš Szabó. Mým velkým zájmem náplní posledních 11 let je koučink a sebekoučink. Pomáhám lidem najít cestu tam, kde ji oni sami nevidí, nebo se jim nedaří po cestě, kterou si vybrali jít vpřed. Pomáhat lidem mne naplňuje. "Lidé, kteří uspěli a daří se jim, museli nejdříve o něčem snít." A pomáhat plnit sny jiným lidem je pro mne priorita. Luboš je kouč a více si o něm můžete přečíst TADY . Je autorem kurzu Zakázaný sebekoučink
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *